Výlety za hranice Prahy

Mnoho staveb a objektů bylo zbouráno a z Prahy zmizelo. Potom zbývají pouze staré fotografie, kterých je třeba sehnat dostatečné množství, aby byl objekt vidět pokud možno ze všech stran.

Při práci na modelu však pomůže, když se podaří vypátrat stavbu, která byla postavena ve stejnou dobu, stejnými pracovními postupy (někdy dokonce i stejným projektantem a stavitelem) a narozdíl od pražského sourozence se zachovala do dnešních dnů. I pouhá možnost prohlédnout si ji na vlastní oči a prozkoumat různé detaily je cenná. Ideální je, když jde dokonce přímo o vzorovou stavu, podle které byla ta pražská původně vybudována. Za pomoci stavebních výkresů je pak možné vytvořit dostatečně věrný model již neexistující stavby.

Mimopražská analogie se také hodí v případě, že v Praze zbyly pouze části stavby (např. opevnění). Někdy může být dokonce objekt nacházející se původně v Praze přemístěn jinam (viz např. socha Jiřího z Poděbrad).

Samostatnou kapitolou jsou různé dopravní prostředky, které se po území Prahy pohybovaly a následně byly přemístěny jinam (např. tramvajové vozy, první elektrické lokomotivy). Nebo dopravní prostředky typické pro danou epochu, které je dnes možné spatřit už jen v muzeích v blízkém či dalekém okolí a na tématických srazech.

Barokní opevnění
zdroj: Hons, J.: Šťastnou cestu - Vyprávění o pražských nádražích, Orbis, Praha, 1961	zdroj: vlastní archiv
Zbytky barokního opevnění se zachovaly i v Praze (na Vyšehradě, na Karlově, na Petříně a s výhradou i na Florenci). Tyto úseky však mají odlišný charakter oproti hradbám kolem městské zástavby (zejména na východ od Nového Města). V Terezíně se však takový typ hradeb zachoval a to včetně příkopů a jejich přemostění v místě bran.

 

Nádraží Těšnov
zdroj: Stránky o Denisově nádraží	zdroj: vlastní archiv
Vlevo stav krátce před ukončením provozu, vpravo nádraží v Chocni.

 

Synagoga v Sázavské ulici
zdroj: Augusta, P. (Ed.): Kniha o Praze 2, MILPO, Praha, 1996	Vlevo původní podoba synagogy v Sázavské ulici a vpravo synagoga na třídě Sady pětatřicátníků v Plzni	zdroj: vlastní archiv

 

Řetězový most císaře Františka I.
zdroj: Ruth, F.: Kronika královské Prahy a obcí sousedních, nakladatelství Körber, Praha, 1904	zdroj: vlastní archiv
Řetězový most vlevo spojoval Národní třídu přes Střelecký ostrov s Újezdem. Téměř ve stejné době byl výše proti proudu Vltavy postaven velmi podobný most u obce Podolsko. Ten by se po napuštění Orlické přehrady ocitl pod hladinou. Naštěstí byl demontován a po několika letech znovu postaven, tentokrát přes řeku Lužnici u obce Stádlec (obrázek vpravo).

 

Řetězový/Lanový most císaře Františka Josefa I.
zdroj: HZČ	zdroj: vlastní archiv
Most stál na místě dnešního Štefánikova mostu. Byl postaven podle anglického vzoru a velmi podobný mu je Prince Albert Bridge v Londýně (vpravo).

 

Socha Jiřího z Poděbrad
zdroj: Kyllar, E.: Praha a metro, Gallery, 2004	zdroj: vlastní archiv
Socha Jiřího z Poděbrad jako exponát Jubilejní výstavy v roce 1891 (vlevo) a na svém současném místě v Poděbradech (vpravo).

 

Elektrická lokomotiva E436.0
zdroj: Šrámek, M.: Encyklopedie železnice - Elektrické lokomotivy ČSD [1], Corona, 2005	zdroj: vlastní archiv
První elektrické lokomotivy nasazené na Hlavním nádraží (vlevo) byly konstruovány na napětí 1500 V. Po přepojení pražského uzlu na 3000 V byla lokomotiva přesunuta do Tábora na Bechyňku (vpravo). Dnes se nachází v depozitáři NTM v Chomutově.

 

---

Vytvořeno: 4. dubna 2007. Poslední aktualizace: 30. prosince 2011