Zdůvodnění a účel
Při práci na modelu se ukázala nutnost vytvoření určitého
„systematického“ místopisu Prahy. Ten je uzpůsoben pro prvotní
katalogizaci obrovského množství (řádově stovek tisíc) místopisných fotografií, map a plánů, textů i zvuků.
Obvyklou praxí je popisovat místo zobrazené na fotografii výčtem
nejdůležitějších zachycených objektů, případně místním názvem lokality, názvem
ulice či náměstí. Výčet objektů je však nepraktický a s názvy ulic jsou
problémy kvůli jejich častému přejmenovávání (jak z administrativních, tak
politických důvodů).
Proto byla zájmová oblast Prahy rozdělena do (pokud možno) přibližně stejně
velkých oblastí, které se snaží respektovat existující logické celky (např.
nádraží), ale zároveň i obvýklý způsob zobrazování (zejména fotografování)
dané lokality. Pro názvy ulic byl zafixován vždy jeden název, který je
používán pro úplně všechna období (i s vědomím vzniku anachronismů).
Při prvotním zatřiďování nejrůznějších získaných materiálů (fotografií, map a
plánů, textů, zvuků) je tento vložen do složky na disku podle katastrálního
území a dále do oblasti dle systematického místopisu (případně ještě i do
podoblasti – viz dále). Takovéto třídění výrazně zrychluje vyhledávání
materiálů v případě jejich potřeby. Zároveň však jde pouze o první krok, před
georefencováním map (viz též OKAP) a určováním pozice
pořízení fotografií (viz též KOMÍN).
Oblasti a jejich systematické názvy
Hranice oblastí byly při zpracovávání fotografií a map v průběhu skoro dvaceti
let postupně „vylaďovány“, aby v co nejvíce případů patřilo zachycené území do
jedné oblasti. Aktuální stav vidíme na obrázku.
Názvy oblastí se snaží vycházet ze zažitého pojmenování dané oblasti (případně
z nějaké mnemotechniky), aby byly snadno zapamatovatelné. Zároveň je však
snahou například i to, aby v jednom katastrálním území nezačínalo pojmenování
příliš mnoha oblastí stejným písmenem (proto například Wozovka).
„Systematičnost“ spočívá v odvozování dílčích oblastí v rámci dané oblasti.
Mějme například oblast Křížovník intuitivně zahrnující okolí
Křížovnického náměstí a kláštera. Všechny fotografie, mapy… týkající se takto
vymezené oblasti budou ve složce Křížovník. Pokud však jde o fotografii
přímo Křížovnického náměstí, bude v podsložce nKřížovník (prefix
n – náměstí). Pokud půjde o plán nábřeží, tak bude v podsložce
nabrKřížovník (prefix nabr – nábřeží). Přilehlá část Vltavy je
označena rKřížovník (prefix r – řeka Vltava) a náplavka
pod nábřežím má opět samostatnou podsložku naplKřížovník (prefix
napl – náplavka).
Pojmenování oblasti (a podoblastí) navíc zůstává stále stejné bez ohledu na
změny v pojmenování a administrativním rozdělení v průběhu různých období –
např. oblast dnešního Palachova náměstí je označena jako Palach bez
ohledu na původní pojmenování Na rejdišti, pozdější Smetanovo
náměstí, či ještě pozdější Náměstí krasnoarmějců.
Pro označení železničních areálů je používán prefix v- (vlak), např. vBubny, vHlavní…
Prefixem r- (řeka) jsou odlišeny
oblasti Vltavy – jako již výše zmíněná oblast rKřížovník a dále
např. rBenátky nebo rManiny…
Další výhoda takového rozdělení Prahy na oblasti spočívá i v rozdělení
(zejména dlouhých) ulic na kratší úseky. Určení pozice fotografie nebo mapy
např. jako NadMuzeem/Vinohradská, Seidl/Vinohradská a Flora/Vinohradská je
přesnější, než pouhé Vinohradská ulice.
Podrobný popis všech pravidel pojmenování je nad rámec tohoto textu. Co je
však třeba zdůraznit, že navržený systematický místopis slouží úspěšně přes
deset let pro katalogizaci stovek tisíc fotografií, desítek tisíc map a
výkresů, desítek tisíc stránek textů a v neposlední řadě i desítek hodin
zvukových záznamů ruchů města.
Vytvořeno: 12. prosince 2020. Poslední aktualizace: 15. února 2021
