Etapy práce na modelu Prahy

Etapa 0 – Ověření možností

V úvodní nulté etapě byly ověřeny základní postupy a výkon tehdejších počítačů.

Vytvořen byl základní nástroj pro práci s mapami i provedeny první pokusy s vizualizací 3D modelů – jak budov, tak dopravních prostředků. Vznikla i nejstarší videoukázka s testem pohybu dopravních prostředků.

Byly navrženy a implementovány různé dílčí algoritmy jako vztyčování střech na daném půdorysu nebo identifikace středových os silnic a cest.

Etapa 1 – Průzkum bojem

Ve druhé etapě byl vytvořen model katastrálního území Vinohrad s množstvím detailů. Dále byl testován pohyb různých druhů dopravních prostředků, tentokrát už v běžném provozu – tedy zejména jízda po trase dle jízdního řádu a s nutností dávat přednost na křižovatkách. Z těchto pokusů vznikly i další videoukázky.

Ovládání a realistický pohyb dopravních prostředků byly prezentovány prostřednictvím fiktivní reportáže ze závodů kolejových vozidel Hellada Cup. A to včetně videa (dokončeného v roce 2009), na kterém byly odzkoušeny i nezbytné techniky pro ovládní virtuální kamery a způsob vytváření zvukové stopy s doprovodnou hudbou i ruchy.

Etapa 2 – Slepá ulička

Následoval pokus o rozšiřování modelu o území dalších bývalých historických předměstí (Žižkov, Karlín, Libeň, Holešovice, Bubeneč, Smíchov, Nusle a Vršovice), případně o první krok do historie a pro vybranou lokalitu zpracovat její podoby v různých letech.

Ukázalo se však, že je důležitější shromáždit nejprve co nejvíce podkladů, dokud je to možné – např. než budou některé budovy či celé areály zbourány. Zároveň bylo jasné, že možnosti počítačové grafiky se budou neustále zlepšovat. A čím později se přistoupí k práci na samotném modelu, tím vyšší bude jeho kvalita.

Etapa 3 – Sběr podkladů

Proto byly pokusu o rozšiřování modelu pozastaveny a většina času začala být věnována systematickému sběru podkladů – jak dobových materiálů z nejrůznějších archivů a publikací, tak i vlastní rozsáhlé fotodokumentaci současné Prahy. Zejména pak míst, kde hrozila brzká demolice a nová výstavba. Tedy hlavně nafocení bývalých železničních areálů a opuštěných průmyslových objektů, ale i individuálních staveb.

V rámci této etapy byly naprogramovány i softwarové nástroje pro nezbytnou katalogizaci podkladů – zejména zpracování map a zpracování fotografií.

Etapa 4 – Pracovní 3D modely

Pracovní (hmotové) 3D modely se ukázaly jako nezbytný předstupeň před tím, než bude možné začít pracovat na vlastním virtuálním modelu Prahy.

Pracovní modely umožňují postupně georeferencovat fotografie (zejména z míst, která prošla významnou proměnou). Zároveň pomáhají doplňovat a hlavně zpřesňovat syntetickou vektorovou mapu Prahy, která je používána pro georeferencování map.

Etapa X – Finální virtuální model Prahy

Pokud se podaří nashromáždit veškeré dostupné podklady a vytvořit dostatečné množství pracovních modelů, bude konečně možné začít pracovat na samotném virtuálním modelu Prahy.

Cílem je vytvořit historicky věrný a realisticky vypadající model centrální části Prahy ve všech jejích proměnách minimálně v období od roku 1800 do roku 2000.

Je zřejmé, že jde o hodně ambiciozní metu a že se jí možná nikdy nepodaří dosáhnout. Přesto je každý kus práce na modelu nesmírně zajímavý a vlastně by byla škoda jednoho dne zjistit, že je vše hotové. Vždyť i cesta může být cíl...